Želivský klášter: Santiniho barokně-gotická perla na Vysočině
V malebném údolí řeky Želivky se tyčí jeden z nejvýznamnějších církevních komplexů v České republice – premonstrátský klášter v Želivě. Jeho srdcem je klášterní kostel Narození Panny Marie, který je mistrovským dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela, architekta, který unikátně propojil barokní dynamiku s gotickými formami – styl známý jako barokní gotika.
Původ kláštera sahá až do 12. století, ale klíčový moment pro jeho současnou podobu nastal po ničivém požáru v roce 1712. Opat Jeroným Hlína pověřil tehdy již proslulého Santiniho rozsáhlou přestavbou, která probíhala v letech 1714–1720. Santiniho úkolem bylo nejen obnovit poničenou stavbu, ale také propojit nově navržené trojlodí s dochovaným gotickým presbytářem.
Výsledkem je architektonicky fascinující dílo. Interiér kostela je ukázkou Santiniho geniální prostorové koncepce. Trojlodí je zaklenuto složitými síťovými klenbami, které jsou Santiniho originální interpretací gotických předloh a vytvářejí až iluzorní efekt. Vnitřní prostor je navíc důmyslně prosvětlen, přičemž Santini mistrně pracuje s průhledy a dopadajícím světlem, které proniká shora a umocňuje mystickou atmosféru. Tento koncept bývá nazýván „cestou ke světlu“.
Exteriér kostela se vyznačuje monumentální fasádou s dvěma předsunutými bočními věžemi, které dominují siluetě kláštera. I zde Santini aplikoval svůj minimalistický přístup k gotickému tvarosloví, redukujíc ho na čisté lineární formy, což je typické pro jeho pozdní tvorbu. Mnoho interiérového vybavení, včetně chórových lavic, pochází z doby Santiniho přestavby a podtrhuje celistvost díla.
Želivský klášter s kostelem Narození Panny Marie je národní kulturní památkou a představuje jeden z vrcholů české barokní architektury. Nabízí tak jedinečnou příležitost prozkoumat mistrovské dílo architekta, který posunul hranice stavebního umění a zanechal za sebou odkaz, jenž dodnes inspiruje a fascinuje.
